BTVTOUR 2017
V pátek na místo startu dorazila většina účastníků (15).
Při řešení problémů s ubytováním docela vyprahlo. V nedaleké restauraci pomocí různých tekutin se zadařilo nejenom zlikvidovat „vyprahlo“, ale i seznámit se s novými účastníky. Večerní posezení u ohně se zdálo být ohroženo, protože sice bylo ohniště, ale nebylo čím topit. Díky Leošovi se podařilo s vynaloženým úsilím přemluvit syrové dřevo, aby ohýnek vzplál a dala se opéct nějaká uzenina.
V sobotu na startu se nás sešlo celkem 20 účastníků a z toho i dva mladší 18 let (… mládí vpřed...“).
Po úvodním focení startovního fota, jsme se vydali do lesů a do kopců. Hned při první příležitosti jsme si trasu prodloužili o nějakých 5 km – nechtěně. Touto zajížďkou jsme se dostali na okraj Nové Paky. Odměnou za vynaložené úsilí byla jízda do Lázní Bělohrad prakticky bez nutnosti šlapání. Účastnící loňského ročníku si pochvalovali, že se svezli přes 6 km, aniž by museli šlapat.
Po krátké prohlídce Lázně Bělohrad jsme se sešli na obědě v restauraci „U SEHNALŮ“. Při pohledu na jídelní lístek a ceny jsme si říkali, že to pravděpodobně bude zase nějaká ohřívárna. První potvrzení našich obav bylo, že objednaná jídla přinesli poměrně rychle (přestože byla restaurace plná). Už při pohledu na donesená jídla a ochutnání, jsme jenom konstatovali, že jsou nějaké mírné nesrovnalosti mezi jídlem a jídelním lístkem. Ceny na jídelním lístku byly obvyklé pro jídla připravovaná z polotovarů. Zdálo se nám neuvěřitelné, že za tyto ceny dostaneme jídlo, které je evidentně vařené ze surovin a navíc ještě chutnalo. Obavy z ohřívaných polotovarů se rozplynuly rychleji než pára nad hrncem. Po výborném obědě jsme pokračovali po stanovené trase.
V Mázlovicích i přes propagaci výborné zmrzliny se našli jenom dva odvážlivci na ochutnání meruňkové (měli ostatní pravdu - nic moc). Zvítězila touha po proslulé zmrzlině v Konecchlumí. Po osvěžní zmrzlinou jsme jeli po polní cestě až do Úlibece, kde došlo na dělení pelotonu. Po krátkém posezení většina pelotonu pokračovala dále po vytčené trase do Jičína a unavený zbytek se vydal na cestu rovnou do Lužan.
Pro osvěžení vzpomínek foto ze soboty.
V neděli se klasicky prakticky všichni „jablonečáci“ sbalili a mazali domů až na výjimku Juvr. Zdenka a jeho syna. Tradičně „broďáci“ pokračovali v naplánované trase a vydali se na zříceninu hradu Kumburk. Dokladem úspěšného zakončení 14. ročníku BTVTOUR 2017 je sada foteček.
Zdar 15. ročníku BTVTOUR 2018!
Petr Z.
Přípravy:
3.6.2017 - Juvr. Zdeněk a já jsme projeli trasu a vytipovali zastávky na občerstvení a případně na oběd. První zastávka je možná až v Lázně Bělohrad. Na náměstí a okolí jsou nějaké osvěžovny, ale pří cestě ven z města jsme natrefili na restauraci "Restauraci u Sehnalů" a tady je obrázek jídelníčku z 3.6.2017 
jak je vidět, tak se tam dá něco vybrat. Potom další nejbližší osvěžovna je až v Mlázovicích na náměstí 
, vaří tam také. V Konecchlumí se dá zastavit ve vyhlášené restauraci na křižovatce "U Pařínů", nebo Konecchlumí jenom projed. Jelikož bylo už dost hodin, tak jsme se vydali k domovu.
Petr Z.
autem
